Mé seznamování s padáčky se v průběhu let pohybovalo od podivu (když jsem občas, kdysi dávno, objevil zmínku, jak se ten který můj idol - horolezec - na padáčku potloukl a nemůže momentálně lézt - proč tohle dělají...?), k jejich občasnému sledování v horách, po první velikou jiskru zájmu, když jsem na oblíbeném Radiu Beat zaslechl reportáž o "netradičních sportech", věnovanou paraglidingu.
A pak jsem se šel v Ostravici podívat na Adrenalin Cup a poznal, že to není až taková "sranda", jak jejich létání působí. Tak jsem nad padáčky dumal, až mě napadlo absolvovat kurz. A protože byl podzim a já měl strach, abych se do kurzu vůbec dostal a mé nadšení přes zimu nevyprchalo, během dvou dnů jsem se rozhodl a přihlásil do školy v Beskydech. Proč tam...? Beskydy mám rád a "jestli se mám někde potlouct, tak teda tam..."
Někteří zájemci o kurz se hlásí už s představou, že chtějí létat. Další chtějí zkusit, jaké to je, jiní si přejí pouze zajímavě strávit dovolenou.
Všechny nás ale na Javorovém spojila nutnost si při výuce "máknout" a pak i ohromný kolektivní duch, kterému se mezi padáčkáři a instruktory skvěle daří. Bylo to krásné a bylo toho dost... Myslím, že všichni frenventanti našeho kurzu létání propadli.
Přispěla k tomu i formulka Dalibora Carbola po úspěšném prvním "výškovém" startu: ...vítám Tě ve vzduchu.
A tak jsem našel svůj další veliký zájem, koníček. Na tyto stránky budu vkládat své fotky, kterých počítám bude přibývat, ale dovolím si použít i snímky jiných autorů, které mohou pomoci dalšímu zájmu o padáčky. Umístil jsem zde i odkazy na další servery, na meteoweby i na stránky leteckých škol, které jsem sám zpočátku hůře hledal (než jsem objevil portál SkyFly).